Kniha, která chytne už od počátku čtení.

Kniha, při jejíž čtení hodně přemýšlíte.

Kniha, která otevře člověku oči.

Dítě beze jména je kniha, kterou vypráví chlapec, který je v prenatálním období a později i narozený. Nikdy nedostal jméno. Musel vnímat své okolí, což bylo pro něj náročné. Předčasně se narodil, nechtěl to už dál vnímat. Co se dělo? A jaké to pro něj všechno bylo? Proč neměl jméno? …Přečtěte si …Stojí za to..

Občas jsou chvíle, kdy se nezamyslíme nad druhým člověkem, kterého máme rádi a především ho vidíme před očima. Což takhle, abychom se zamysleli nad miminkem, které je ještě v bříšku? Vždyť jako my, tak i to malé stvoření, které žena v sobě nosí 9 měsíců, má city a vnímá- vnímá okolí, vnímá, co se kolem děje, CÍTÍ NÁS budoucí maminky. Rodina je základ, je to vazba, která je dána darem. Vztah se vytváří už v prenatálním období. Je smutné, když se někdo vzdává hned na začátku a alespoň nedá šanci dát veškerou péči a lásku bytosti, kterou sám stvořil.

Ten, kdo to nikdy nevzdal, i přesto že mu nebylo přáno a dostal od života spoustu kopanců – ten si zaslouží tu největší poctu.

Snad na závěr už jen:  Díky mami, díky tati…